Pokud se první téma naší série týkalo nás všech u druhého se do debaty, kdo u vás doma uklízí raději pouštět nebudeme, ať třeba nenarazíme. Nebudeme dělit společnost ani vaši domácnost gendrově či věkově a zkusíme se kouknout na to, čím a jak můžete udržovat svou domácnost a věci v ní čisté a použitelné tak, aby neškodily (nebo škodily minimálně) přírodě.
Také v druhém díle naší série Zelená domácnost platí, že nechceme nikoho nutit, aby vše jmenované začal okamžitě dělat zítra a nikdy už nic neudělal jinak nebo špatně. Bylo by to sice ideální, ale hlavním úkolem článku je zamyslet se nad tím, co děláme, jak se rozhodujeme (například při nákupu čistících prostředků) nebo jaké volíme postupy při likvidaci odpadu. Zkuste v příštím týdnu alespoň jednu ze jmenovaných věcí změnit k lepšímu. Není důležité zněnit vše a najednou. Hlavní je, pokud se už ke změně rozhodněte, u ní vydržet. Jaké jsou tedy naše tipy pro vaši domácnost?
Začněme nákupem
Každá domácnost potřebuje péči a starost, aby se nám v ní dobře žilo. Ať už chceme nebo ne, musíme občas do toho našeho domova zainvestovat, abychom jej udrželi čistý. Jak nakupujete? Podle ceny? Podle reklamy? Podle barvy plastového obalu a mile se usmívajícího zdravého miminka na přední straně? Děláme to všichni. Jak bychom ale nakupovat měli?
Správně bychom měli nakupovat hlavně podle složení. Nejen na ekologických eshopech (a že jich je na našem trhu už opravdu několik kvalitních), ale také v běžné drogerii naleznete různé přípravky, které jsou šetrnější nejen k přírodě, ale také k vám samotným (mnoho pracích prášků a čistících prostředků jsou původci alergií a ekzémů).
Co na plochy?
Začneme u omývání ploch v bytě. Tady je možné za opravdu pár korun koupit ty nejzdravější pomocníky, kterými jsou voda, ocet, soda a citrón. Seženete je v každém obchodě s potravinami (vodu nám tedy už dovedli přímo do domovů) a s jejich pomocí můžete drhnout vše, od podlahy, přes koupelnu, po lednici v kuchyni. Nemusíte se bát, že vám čistící prostředky vypije dítě nebo olíže pes. A když už budete u toho drhnutí, zamyslete se nad tím jestli je opravdu nutné používat jednorázové hadry a houbičky, zda se přeci jen nevyplatí pořídit si kvalitní útěrky z mikrovlákna, které přežijí opravdu každou špínu a můžete je při zněčištění opakovaně vyprat.
Nádobí a prádlo
Ne všechno lze řešit pouze octem a vodou. Špinavé nádobí a oblečení už asi v ruce myje opravdu málokdo (a je to dobře, protože spotřeba vody s použitím pomocníků v podobě pračky a myčky opravdu významně klesá). Jak ale podle složení poznáte výrobek, který do pračky nebo myčky koupit? Jsou opravdu všechny prací prášky označené jako eko až tak eko, nebo jsou pouze ekonomicky dobře zahranou reklamou? Nikdo z nás si nezapamatuje všechny názvy ve složení přípravků, které jsou škodlivé, ani ty pro přírodu příznivé si úplně pamatovat nebudeme, ale co si zapamatovat můžeme jsou loga enviromentálního značení.
Loga envirometálního značení
Jedná se koncept značení založený na mezinárodních normách (řady ISO14020) a pomáhající vyhodnostit vlastnosti produktů a služeb a jejich vliv na životní prostředí. Základními značkami v České republice by měly být značky pro Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrnou službu.
Další značkou je evpropská značka platící v celé Evropské unii Ecolabel EU.

A protože žijeme ve světě otevřeného trhu je možné, ba dokonce vysoce pravděpodobné, že se setkáte také s šetrnými výrobky, které ponesou označení z některé jiné země. Takových označení je mnoho, uvedeme vám alespoň základní značení našich neblížších sousedů.
- německý Blauer Engel (Modrý anděl)
- slovenské označení Enviromentálne vhodný produkt
- rakouský Umweltzeichen
- polský Znak ekologiczny
Podstatné je, že někdo kontroluje kvalitu složení za vás a vám stačí sledovat značky na obalech daných produktů.
Odpad a co s ním?
Máme nakoupeno, máme uklizeno, máme hotovo. Ani náhodou! Přeci s péčí o svůj domov nekončíme úklidem. Ať už se snažíme sebevíc, z každé naší domácnosti odchází nějaký odpad. Co se starými věcmi? Každé malé dítě už dneska naštěstí ví, že musí házet petku do žluté popelnice a sešit na konci školního roku patří do té modré. Třídění odpadu v naší zemi mělo v posledním desetiletí poměrně masivní kampaň a výrazně se zlepšují výsledky naší odpadové situace, ale zlepšovat je stále co.
Když už něco musíme vyhodit, je důležité je si uvědomit, že za likvidiaci odpadu zodpovídá každá obec zvlášť a ta taky (dle svého druhu třídící linky a způsobu likvidace) určuje, co se do které popelnice vyhazuje. V některých obcích mají plasty společně s kovy, jinde do plastů zase patří nápojové kartony a pod. Je to opravdu různé, takže si najeďte na stránky obce, kde bydlíte (ale také kde máte chatu, či kam jedete na dovolenou) a koukněte, co kam patří.
Nevyhazovat!
Trendem dnešní doby je však nevyhazovat, co vyhodit nemusíme. Pojem recyklace odpadu jistě znáte, to znamená, že z těch našich petek někdo vylisuje nové petky, tričko nebo podlahu na terasu. Trendem dnešní doby však vedle průmyslové recyklace je také upcyklace.
Upcyklace je něco, co můžeme (a mnozí z nás i bez znalosti termínu děláme) dělat každý doma sám. (Autorka tohoto článku o svém upcyklačním pokusu napsala příspěvek na svém blogu). Určitě jste doma někdy použili starý ručník na vytírání, skleničky od jogurtu na koření nebo udělali dětem na zahradě houpačku ze staré pneumatiky od traktoru. Tohle všechno a mnoho dalšího je upcyklace. Upcyklace znamená, že využijete přebytečný materiál, který máte doma dřív, než se stane odpadem.

Paleta za zadní stěny skříně 
Poličky z kartonové krabice 
Gumička do vlasů z ustřižené noční košile
Další z možností, co udělat s věcmi dříve než se stanou odpadem je využití jich někým jiným. Síť secondhadů a reuse ceter je velmi rozšířená. Další možností jsou kamenné i online bazary, kde můžete za pár korun prodat již nepoužívané, ale fungující věci.
Také můžete nepoužívané věci darovat někomu jinému. Svého času se dělaly sbírky nábytku pro lidi opouštějící vězení a dětské domovy, přečtené knížky můžete umisťovat do knihobudek, kde si je najde jiný čtenář nebo můžete sportovní vybavení věnovat dětem sousedů. Možností je hodně. Zkuste se příště zamyslet, než něco vyhodíte, jestli to vy nebo někdo jiný ještě nemůžete zužitkovat.







